Dne 7. září 1978 čekal bulharský emigrant a disident Georgi Markov...
David Rangl@rangl_david
42 views
Sep 08, 2026
~2 min read
Advertisement
1
Dne 7. září 1978 čekal bulharský emigrant a disident Georgi Markov v Londýně na autobus poblíž Waterloo Bridge, když ucítil ostré píchnutí do stehna.
Když se otočil, zahlédl muže, který zvedal ze země deštník.
O čtyři dny později byl Markov už po smrti…🧵👇
Když se otočil, zahlédl muže, který zvedal ze země deštník.
O čtyři dny později byl Markov už po smrti…🧵👇
2
Markov přitom nebyl náhodnou obětí. Z úspěšného bulharského spisovatele se po emigraci stal jeden z nejvýraznějších kritiků režimu Todora Živkova.
Z Londýna vysílal pro BBC, Deutsche Welle i Rádio Svobodná Evropa a popisoval poměry uvnitř komunistického Bulharska.
Z Londýna vysílal pro BBC, Deutsche Welle i Rádio Svobodná Evropa a popisoval poměry uvnitř komunistického Bulharska.
3
Několik hodin po podivném píchnutí dostal Markov vysokou horečku a jeho stav se rychle zhoršoval.
Lékaři nedokázali zjistit, co je příčinou jeho stavu a 11. září Markov umírá.
Odpověď přišla až při pitvě, kdy v jeho stehně objevili něco téměř neviditelného co tam nepatřilo.
Lékaři nedokázali zjistit, co je příčinou jeho stavu a 11. září Markov umírá.
Odpověď přišla až při pitvě, kdy v jeho stehně objevili něco téměř neviditelného co tam nepatřilo.
4
Byla to kovová peleta o průměru pouhých 1,7 milimetru, vyrobená ze slitiny platiny a iridia. Uvnitř měla drobné otvory, které mohly nést jed.
Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Markova zabil ricin.
Vražedný mechanismus byl menší než hlavička špendlíku.
Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Markova zabil ricin.
Vražedný mechanismus byl menší než hlavička špendlíku.
5
A co “slavný bulharský deštník“? Tady se skutečnost začíná prolínat s legendou.
Peleta v Markovově těle je forenzně doložený fakt, vražedná zbraň se však nikdy nenašla.
Markov popsal muže zvedajícího po útoku deštník 🌂 a z tohoto výjevu vznikl symbol celé vraždy.
Peleta v Markovově těle je forenzně doložený fakt, vražedná zbraň se však nikdy nenašla.
Markov popsal muže zvedajícího po útoku deštník 🌂 a z tohoto výjevu vznikl symbol celé vraždy.
6
A pak se ukázalo, že Markov možná nebyl prvním cílem vrahů.
Jen deset dní před ním byl v Paříži podobně napaden další bulharský emigrant, Vladimir Kostov.
Ten přežil a lékaři z jeho těla vyjmuli velmi podobnou kovovou peletu.
Náhoda začínala být stále méně pravděpodobná.
Jen deset dní před ním byl v Paříži podobně napaden další bulharský emigrant, Vladimir Kostov.
Ten přežil a lékaři z jeho těla vyjmuli velmi podobnou kovovou peletu.
Náhoda začínala být stále méně pravděpodobná.
7
Kdo tedy mohl držet vražednou zbraň?
Hlavním podezřelým se stal Francesco Gullino, Ital s dánským pasem a agent bulharské Státní bezpečnosti s krycím jménem „Piccadilly“. V době vraždy pobýval v Londýně, v roce 1993 ho vyslýchala policie.
Přímý důkaz proti němu ale nenašla.
Hlavním podezřelým se stal Francesco Gullino, Ital s dánským pasem a agent bulharské Státní bezpečnosti s krycím jménem „Piccadilly“. V době vraždy pobýval v Londýně, v roce 1993 ho vyslýchala policie.
Přímý důkaz proti němu ale nenašla.
8
Markovova vražda nezůstala jen “hrůznou kuriozitou” studené války.
O desítky let později přišla v Británii otrava Alexandra Litviněnka poloniem a útok novičokem na Sergeje Skripala.
Změnily se jedy i metody, ale myšlenka přežila. Ani emigrace na Západ nemusí znamenat bezpečí.
O desítky let později přišla v Británii otrava Alexandra Litviněnka poloniem a útok novičokem na Sergeje Skripala.
Změnily se jedy i metody, ale myšlenka přežila. Ani emigrace na Západ nemusí znamenat bezpečí.