1/ Dnes má kulaté 80. #vzletiny japonská stíhačka Nakadžima Kikka -...

@PallRay
Jan Kozák@PallRay
17 views Aug 07, 2025 ~3 min read
Advertisement
1
1/
Dnes má kulaté 80. #vzletiny japonská stíhačka Nakadžima Kikka - vůbec první japonský letoun s proudovým pohonem, který i přes podobnost s německým Messerschmittem Me 262 představoval ryze domácí konstrukci. Bohužel pro Japonsko stihl jen jeden jediný let...
⬇️ 🧵
Media image
Media image
Media image
Media image
2
2/
V roce 1942 se japonský vojenský atašé v Berlíně účastnil zkoušek prototypů německé proudové stíhačky Me 262. Na základě toho pak císařské námořnictvo požádalo o vlastní proudový stroj. Za zmínku stojí požadavek na skládací křídla, aby šlo letoun ukrýt v podzemních hangárech.
Media image
3
3/
Japonsko v té době již pracovalo na proudovém motoru. Původně se uvažovalo o motokompresorovém pohonu, později započal vývoj domácí proudové jednotky Ne-10 a zní odvozené Ne-12. Vývoj obou ale uvázl na mrtvém bodě, když ani jeden motor nedokázal vyvinout dostatečný tah.
Media image
4
4/
Císařští konstruktéři proto nakonec vzali zavděk nákresy a fotografiemi německého proudového motoru BMW 003. Továrna Išikawadžima následně na základě těchto kusých informací sestrojila první japonský proudový motor Ne-20 s osmistupňovým axiálním kompresorem a tahem 4,66 kN.
Media image
5
5/
Továrna Nakadžima mezitím pro motor Ne-20 navrhla letoun. Projekt s označením Kikka ("Pomerančový květ") počítal s dolnoplošnou konstrukcí, přímým křídlem a dvojicí motorů. Prvotní verze měla sloužit jako rychlý bombardér schopný nést pod trupem jednu 500kg nebo 800kg bombu.
Media image
6
6/
Továrna Nakadžima se snažila konstrukci co nejvíce urychlit. Pro tento účel byly využity komponenty z již existujících letounů; zadní podvozkové nohy tak pocházely ze stíhačky Micubiši A6M, zatímco příďové kolo bylo původně ostruhovým kolem na bombardéru Jokosuka P1Y.
Media image
7
7/
První prototyp Kikky byl dokončen na konci června 1945. Po absolvování statických továrních testů pak letoun v rozloženém stavu putoval z továrny Nakadžima na základnu Kisarazu, kde jej mechanici opětovně složili a připravili na první ostrý let.
Media image
8
8/
Den D nastal 7. srpna 1945, jen den po atomovém útoku na Hirošimu. Do kokpitu usedl korvetní kapitán Susumu Takaoka. Letoun měl palivo jen na 16 minut letu, kvůli obavám ze selhání motorů pak Takaoka nesměl překročit rychlost 315 km/h a musel letět s vysunutým podvozkem.
Media image
9
9/
Kikka se se bez problémů vznesl na první pokus a po nastoupání do výšky 600 metrů provedl Takaoka základní testy ovladatelnosti. Po 20 minutách pak bezpečně přistál. Ve svém hlášení Takaoka chválil odezvu ovládání, byť křidélka podle něj byla krapet příliš tuhá a citlivá.
Media image
10
10/
Jedinou Takaokovou stížností byla dlouhá vzletová dráha. Při druhém testovacím letu 11. srpna proto Kikka obdržel startovací rakety. Po aktivaci raket se však stroj "vzepjal" na ocas, vymkl se kontrole a po podlomení podvozku skončil na břiše mimo dráhu.
Media image
11
11/
Do japonské kapitulace se již letoun nepodařilo opravit. Stejně tak nezbyl čas na dokončení žádného dalšího kusu; druhý prototyp byl těsně před dokončením a dalších 23 draků se nacházelo v rané fázi stavby. Plány na stíhací verzi s dvojicí 30mm kanónů pak zůstaly na papíře.
Media image
12
12/
Nejméně 3 rozestavěné kusy a 2 motory Ne-20 po konci války padly do rukou Američanů. Dva z těchto exemplářů jsou dnes v majetku Národního leteckého a vesmírného muzea ve Washingtonu D.C. Jeden z nich, postrádající motorové gondoly, je k vidění ve Steven F. Udvar-Hazy Center.
Media image
Actions
What You Can Do
  • Export as PDF or Markdown
  • Batch Export to Notion
  • Bookmark & Highlight
  • Screenshot Tweet
Create Free Account

Includes 7-day Premium trial

Advertisement