„You are the people of the sea,“ říká Pénelopé. „It’s spreading...

1. „You are the people of the sea,“ říká Pénelopé. „It’s spreading like a plague,“ odpovídá Odysseus. Ne, nebojte se, nebude to další recenze Nolanovy Odyssey ani nějaký spoiler. Jen tu zkusím krátce rozebrat, co všechno se skrývá za těmito dvěma větami.

2. „Mořské národy“ nejsou etnické nebo politické označení pocházející ze starověku. Je to moderní výraz, jenž shrnuje egyptské zmínky o několika skupinách, doložených zvl. mezi vládou Ramesse II. (asi 1279–1213 př.n.l.) a Ramesse III. (asi 1187–1157 př.n.l.). Ale i to je nepřesné

3. Potkáváme se tak s výrazy jako Šerden, Lukka, Šekeleš, Tereš, Ekweš, Denyen, Čeker, Pelešet nebo Wešeš. Nic ale nenasvědčuje tomu, že tyto skupiny tvořily jeden národ, koalici, jazykové společenství nebo něco, co bychom mohli označit za celistvý migrační proud.

4. Uvažovat o nich jako o pevné „koalici“ Mořských národů by bylo chybou a vlastně bychom tak vytvořili z moderní syntézy starověkou realitu. S výrazem peuples de la mer přišel v roce 1867 egyptolog E. de Rougé, když popisoval reliéfy z chrámu Ramesse III. v Medínit Habu.

5. Klíčovou postavou však byl G. Maspero, jenž kolem tohoto výrazu vystavěl narativ migrace, který spojoval egyptské záznamy s kolapsem mykénských paláců, pádem Chetitské říše, otřesy na Kypru a v Levantě.

6. Byl to skvělý tah, protože nabídl vysvětlení příčiny změn, ke kterým došlo ve východním Středomoří kolem roku 1200 př. n. l. Přinášel tezi o rozsáhlém pohybu populací, především egejských a anatolských, které procházely V Středomořím a přispěly ke zničení států doby bronzové.

7. Tuto rekonstrukci propojil i s ikonografickým svědectvím. Zde se ale objevilo velké metodologické nebezpečí. Dle starších rovnic: Pelešet = Pelištejci, Ekweš = Achájové, Šerden = Sardové, Tereš = Tyrhénové atp. Zakládat ale něco jen na zvukové podobě jmen je cesta do pekel.

8. Je ale postupovat jednotlivě: u Pelištejců je tato rovnice pravděpodobná, ale tvrzení, že Pelištejci byli jen mykénští Řekové hromadně přesídlení do Palestiny, už udržitelné není. Ano, vazby s egejskou oblastí jsou dobře doložené, ale to samo o sobě neprokazuje jejich původ.

9. Jiný případ jsou Lukkové. Chetitské texty se o nich zmiňují jako o obyvatelích lykijsko-západoanatolské oblasti už před vládou Ramesse III. To znamená, že přinejmenším jedno etnonymum z „mořských národů“ je historicky pevně ukotveno v Anatolii, nikoli někde v egejs. prostoru.

10. A v případě výrazu „šerden“ vůbec nejde o etnonymum. Tento výraz původně označoval spíše vojenskou roli než etnickou příslušnost. V pramenech se objevují jako žoldnéři, sloužící například jako osobní stráž, zvědi, či jiné vojenské profese. I zde je tedy na místě opatrnost.

11. Terešové, Čekerové, Wešešové, Ekwešové a Denjenové zůstávají hůře lokalizovatelní. Navrhovaný původ těchto skupin sahá od západní Anatolie a Egejdy přes Kypr, Kilíkii, Itálii až po širší Levantu. I zde je tedy zapotřebí opatrný a pečlivý přístup při práci s prameny.

12. Reliéfy z egypts. Medínit Habu bývají chápány jako detailní záznam jedné migrační vlny: povozy, ženy, děti, bitvy na souši i na moři. Ano, mohou ukazovat vysídlená společenství, ale… ano, je to i nástroj královské propagandy, jejímž účelem bylo oslavit vítězství Ramesse III.

13. Proto je potřebná korekce. Epizody s „mořskými národy“ se táhnou vládou několika panovníků, a to v různém kontextu. Již zmínění šerdenové jsou zároveň nepřátelé, ale i vojáci ve službách Ramesse II. Takové doklady lze jen těžko sladit s představou jednolitého bloku útočníků.

14. Ani destrukce netvoří jeden souběžný horizont. Destrukční vrstvy nenacházíme na všech lokalitách ve stejné době – jink tomu je u mykénských paláců, v chetitské Chattuši, v Ugaritu, na Kypru, v Sýrii i v jižní Levantě. A za těmito proměnami jsou i vlastní místní příčiny.

15. Lepší je pojmout jednotlivé skupiny jako aktéry v této systémové proměně: žoldnéři, uprchlíci, vysídlení zemědělci atd. K pohybu obyvatelstva opravdu docházelo, ale je otázkou, jak tento pohyb rekonstruovat a zároveň se vyhnout zjednodušení v podobě jednolité etnické migrace.

16. Možná můžeme začít tím, že se nebudeme ptát „Odkud přišly mořské národy?“, ale spíše na to „Čím se tyto skupiny lišily, jaká byla jejich historie a jaká byla jejich role ve změnách, které se po roce 1200 př. n. l. odehrávaly ve východním Středomoří?“

17. „Mořské národy“ nejsou jediným příběhem, ale nálepkou pro řadu odlišných dějů a skupin. Každou z nich – Lukky, Pelešet, šerdeny, ... – musíme zkoumat samostatně a to s ohledem na chronologii, jazyk i archeologii. Na další otázky je místo v komentářích. Děkuji za přečtení.

@caco3cz Ale nezapomeň, že Odyssea vznikla někdy v 8./7. stol.př.n.l. a historicita je … “lehce sporná” 😉 To, co se s oblibou označuje za “pád mykénské kultury” je přechod mezi pozdní dobou helladskou IIIB a IIIC, což je přelom 13./12. stol., kdy vidíme destrukce hlavních center, zánik

@caco3cz palácové administrativy, konec užilvání lineárního písma B, měnil se sídelní struktura atd. Problém je, že LH IIIC vykazuje v řadě oblastí kontinuitu - např. právě osídlení. Navíc je to zase série destrukcí, ne jedna jediná. Dlouho se to spojovalo s příchodem Dórů ze severu.

@caco3cz Ale pro to nejsou spolehlivé doklady plus Dórové jsou zase až pozdější “vynález”. Pak přišly “mořské národy” a od 80. let zemětřesení - jasně, jsme v seismicky aktivní oblasti, ale ne každá zřicená konstrukce ukazuje na zemětřesení. Možná jako jeden dílčí, lokální faktor, ale

@caco3cz rozhodně ne jediná příčina. Spíš je to zase kombinace x prvků - vnitřní ozbrojené konflikty, možná zemětřesení, problémy spojené se zranitelností politického a ekonomického uspořádání (o palácích bych tu mohla psát ještě hodně dlouho, ale hlavní je problém vysoké centralizace,

@caco3cz závislost na redistribuci, militatizace, ale i administrativní náklady …). K tomu vnější vlivy - nejistota v dálkových kontaktech, mobilita skupin obyvatelstva, možná i klima. Zřejmě se to vše sešlo s dlouhodobějšími sociálními a politickými problémy 🤷‍♀️ A pokud jde o tsunami,

@caco3cz tak tady jsi o nějakých 500 let dříve, tj. jde o starší erupci Théry a její dopad na mínojské prostředí 😉 Ber to ale jako text poučenějšího laika. Nejsem klasický archeolog a do Egejdy nakukuju s velkým respektem, protože přenášet sem mou odbornost ze sousedních oblastí by

@caco3cz nemuselo skončit úplně dobře 😂