Canvas & Ratio
Choose your destination platform format
Layout Template
Choose a content structure for your slides
Preset Themes
Typography & Sizing
Brand Kit Customization
AGENCYConfigure brand assets for headers & footers
Outro Slide CTA
Customize your closing call-to-action slide
Background Pattern
Build Your Carousel
Drag and drop any post card below onto a slide, or use the quick buttons to insert content/images instantly!
Jak vypadá státní převrat? Myslím, že dnes je ideální čas na malé edukativní vlákno o převratech a pučích. Pohodlně se usaďte, vezmu vás na krátký výlet do světa politologických pojmů🧵1/11
Hned na úvod připouštím, že podobně jako u termínů jako třeba diktátor, populista nebo komunista existuje značný rozdíl mezi tím, jak termín používá odborná veřejnost a jak v rámci politického boje ohýbají politici 2/11.
Když to trochu zjednoduším, tak převrat je situace, kdy nějaká složka státu ilegálně svrhne vládu. Nejčastějším příkladem takové instituce je samozřejmě armáda, ale třeba Ekvádor zažil i policejní puč a technicky to může být i jakákoliv jiná státní složka 3/11.
Pokud tedy vládu ilegálně svrhne nestátní složka, není to převrat, ale revoluce. Pokud prezidenta (nebo vládu) odvolá parlament, tak to není převrat, ale impeachment či vyjádření nedůvěry vládě 4/11.
Až dosud to vypadá jednoduše. Bohužel však žijeme ve světě, kde začalo docházet i k takzvaným autopřevratům. Průkopníkem byl Alberto Fujimori. Autopřevrat je situací, kdy prezident silou pozastaví platnost ústavy, rozpustí parlament a omezí soudy 5/11.
Někteří odborníci autopřevrat mezi převraty počítají. Podle jiných to příliš natahuje význam tohoto slova. Na převraty narážíme nejčastěji v prezidentských režimech, ale teoreticky samozřejmě může k nějaké formě převratu dojít třeba i v České republice 6/11.
V českém kontextu ke spekulacím o převratech nebo vládě junty jistě přispívá i to, že máme na hradě armádního generála ve výslužbě. Zatím jsou však podobné úvahy dost na vodě a většinou je slýcháme jen od protivníků prezidenta 7/11.
Politologická literatura o Latinské Americe však nedávno přinesla i soudní převrat. Inspirací jí bylo dění okolo ústavního soudu ve Venezuele a Brazílii 8/11.
V praxi by mělo jít o situaci, kdy nějaký politický aktér využije soudní moci k tomu, aby své protivníky zbavil politické moci. Tedy třeba když prezident za pomoci ústavního soudu sebere moc kongresu nebo kongres se soudem prezidentovi 9/11.
Tady určitě někomu zasvítila očička a řekl si: „Tak přece!“ To se tu právě děje. Prezident přece omezuje vládu. Podobně jako v jiných případech zde bude rozhodující míra. Je určitě rozdíl sesadit zvolenou vládu nebo prezidenta a domoci se účasti na mezinárodním summitu 10/11.
Od stolu mi tedy přijde, že o soudní puč v našem případě nejde. Čímž neříkám, že zapojení ÚS do politického sporu není bez rizik. Osobně bych si přál, abychom zůstali parlamentní demokracií. Ale o tom zase třeba jindy 11/11.