@Chmee2: Dneska si povíme, jak jedno (m...

Dneska si povíme, jak jedno (moje...) čurání posunulo vědu zas o malý kousek kupředu.

Aneb v tomhle vlákně vás vezmu na bahenní sopky do Ázerbájdžánu a ukážu vám něco, co všichni doposud "přehlíželi".

Může vyrazit? 🧵

Ti z vás, co mě sledují už nějaký ten pátek ví, že mě strašně moc baví zkoumat povrch Marsu.

Konkrétně pár kilometrů široké a nižší stovky metrů vysoké kopečky, které na jeho tváři můžete spatřit.

A to tak moc, že si toho všímají i na webu NASA 😆

science.nasa.gov/earth/earth-ob…

Při výzkumu těchhle kopečků máme problém.

Nevíme, jestli vznikly výstupem magmatu nebo bahna.

A tedy, jestli se jedná sopky v pravém slova smyslu nebo o bahenní sopky.

Přitom zjistit to na Zemi je snadný - stačí poslat geologa/žku a kouknout, jestli mu/ji začnou hořet boty...

Jenže tady to začíná být blbý.

Na Marsu žádný geology/žky nemáme (a jo, vím, že tam máme vozítka, které jejich práci dělají, ale ty jezdí na blbých místech a zkoumají něco jiného...).

Takže se to nedá snadno určit.

Co s tím? Potřebujeme si nějak pomoci...

Jak? 👇

V podstatě se uchylujeme k tomu, že když to nedokážeme na první dobrou poznat, snažíme se ukázat, že to, co na povrchu Marsu vidíme a co nevíme, že je, že to je podobné něčemu, co známe na Zemi a u čeho víme, jak to vzniklo...

V podstatě tak říkáme...

... že něco je kachna, protože to vypadá jako pozemská kachna...

A jestli pak víte, kde na světě se dají najít ty největší, nejkrásnější a nejzajímavější bahenní sopky?

Ale bacha, je to docela těžký uhádnout...

Občas se mi tak stane, že se do téhle postsovětské země podívám...

A co vám budu povídat, není to tam úplně snadné...

Opulentní večere pro utužení družby s hořícím jídlem a nekonečnými přípitky (těžko se mi tam vysvětluji, že tvrdej nepiju), střevní potíže, HORKO, vítr...

... ale když ten první večer člověk přežije... odměnou mu je tohle! <3

Neuvěřitelná krajina plná vyvěrajícího bahna (a ropy a zemního plynu...).

Jednou z nejaktivnějších bahenních sopek je přitom tahle krasavice.

Jmenuje se Lokbatan a nachází se na jihozápadním okraji Baku.

Bohužel pro vás ale není úplně snadné se k ní dostat.

Nachází se totiž uprostřed ropného pole... takže Azéři nechtějí, aby se jim tam courali lidé

Když se vám tam ale přes administrativní kolečko podaří dostat, ta krajina je něco neuvěřitelného.

Z vrcholku kráteru můžete spatřit stovky metrů dlouhé šedé bahenní proudy, které byly vyvrženy během některé z nedávných erupcí.

Když ale kousek popojdete, krajina se změní.

Z měsíční šedé se najednou dostanete do světa okrové.

Starší bahenní proud, který je dlouhý okolo 1,5 kilometru, totiž změní svou barvu.

A k tomu se taky docela, jak můžete vidět na fotografii níže, zkrabatí...

Jenže ten týden letní školy, na které jsem v roce 2019 byl jako student, utekl jako voda a já jsem musel téhle krasavici zamávat a zamířit zpět domů.

Ale když jsem nasedal do letadla, tušil jsem, že to není naposledy, co se naše životní cesty střetly...

Stačilo ve zdraví přečkat jednu celosvětovou epidemii a zavření hranic a už jsem zase seděl v letadle směr Baku.

Tentokrát jsem ale na letní školu pořádanou Adrianem Mazzinim neletěl jako student, ale jako lektor.

V roce 2022 jsem tak na Lokbatan vrátil.

Stačilo přitom jen vystoupit z autobusu, aby člověk věděl, že se tady ale něco stalo.

Všudypřítomné cákance bahna společně s intenzivním zápachem ropy a síry dávaly jasně vědět, že krátce před naší opakovanou návštěvou došlo k bahenní erupci!

No dobře, my to věděli od našich ázerbajdžánských kolegů už v předstihu, pač ono dá krapet práci bahenní erupci přehlédnout...

(a ne, tohle není záběr na ukrajinský útok na ruskou ropnou rafinérii... tohle je erupce bahenní sopky Lokbatan)

youtube.com/watch?v=0xCPXg…

A jak jsem tak stál na vrcholku kráteru Lokbatanu a díval se na tu tak dobře známou, přesto velice jinou scenérii pod sebou... tak se mi ozvalo volání přírody a já si potřeboval někam odskočit...

Jenže kam, když tam s vámi pobíhá ca 30 studentů a studentek letní školy a dalších ca 25 borců z místo geofyzikální firmy, kteří tam pro nás přijeli proměřit, jak to pod Lokbatanem vypadá...

Ať se člověk pohnul kamkoliv, vždycky tam na něj někdo vykouknul...

Nezbylo mi tak, než slézt ze svahu kráteru a popojít kousek dál.

A jak si tak šlapu do míst, kde bych si mohl v klidu a v soukromí ulevit, všimnu si něčeho divného.

Obrovského pásu prasklin.

Jak tak stojím a dělám, co musím, koukám na ně a říkám si, že jsou nějaký divný.

Chvilku mi trvá, než mi dojde, co se mi na nich nelíbí.

Jsou neuvěřitelně čerstvé!

Na řadě míst můžete vidět, že kousky bahna doslova dělají "skalní brány" nad prasklinami.

Což je něco, co by nemělo být. Proč? Protože v Ázerbájdžánu samozřejmě docela dost prší a fouká vítr.

Eroze by je tak měla poměrně rychle zbortit.

Nedá mi to a začnu tak ten pás trhlin se zájmem sledovat - zajímá mě totiž, co bude na jejich konci...

Ujdu 50 metrů...

100 metrů...

500 metrů...

A stále se táhnou dál a dál.

Když dojdu k místní prašné cestě, všimnu si, že praskliny prochází i skrze ní.

A tehdy mi to naplno docvakne.

Ty praskliny musely vzniknout nedávno!

Lovím z kapsy telefon a volám Adrianovi Mazzinimu, který letní školu vede a který je jeden z největších expertů na bahenní sopky na světě.

"Adriano, for sure, you would like to see this. Come to me"

Netrvá dlouho a čučíme na ten pás čerstvých prasklin dva.

A podobně jako já, i Adriano je jejich přítomností dost zaujat.

Společně se tak vydáváme po svahu dál dolu.

Oba nás totiž zajímá, kam až ty praskliny vedou...

Hic jak v Česku včera... takže to úplně příjemný špacír nebyl, ale po půl hodině jsme došli do místa, kde se pás prasklin ztratil.

Koukáme s Adrianem do mobilu - ušli jsme ca 1,5 km.

A tehdy to vyslovíme poprvé nahlas.

Co když ty praskliny ukazují, že se posunul celý proud?

Tady si musíme vysvětlit jednu důležitou věc.

Až do toho odpoledne si svět myslel, že ten nažloutlý bahenní proud na Lokbatanu vznikl výsledkem extrémní erupce, během které se na povrch dostalo abnormální množství bahna.

A tedy, že je ten proud velice starý a neaktivní...

Jenže co když ne?

Co když se ten bahenní proud neustále pomalu pohybuje? Pronesli jsme nahlas...

A hned začali řešit, jak to zjistit...

Nenapadlo nás přitom nic lepšího, než se vydat na blízkou "skládku" a nabrat si tam velice sofistikované měřící zařízení...

Seznamte se s dřevěnou tyčkou!

No dobře, s dřevěnými tyčkami...

Z tamějšího bordelu jsme totiž vygenerovali 24 dřevěných tyček, které jsme pak na 6 místech nainstalovali tak, že jsme 2 tyčky zatloukli do bahenní proudu a 2 mimo něj a to tak, aby všechny byly v jedné přímce.

Mimochodem takto napsaný to vypadá jako sranda... ale instalace byla krapet dobrodružnější... na pláně na západ od Baku totiž dorazila větrná smršť...

Proč jsme to dělali?

Protože jsme chtěli zjistit, jestli se v čase budou dvojice tyček vůči sobě pohybovat.

Jo, je to naprosto primitivní... (a s absolutní GPS stanicí bychom udělali lepší muziku...), ale fungovalo to ;)

Stačilo pak na místo posílat co pár měsíců místní partnery, aby tyčky monitorovali.

Jen co jsem se vrátil zpátky do Prahy k počítači, hned jsem šel zase žhavit Google Earth...

Zajímalo mě totiž, jestli tu novou erupci nestihl už zachytit satelit... a jestli by tak nebylo možné spatřit, jestli se země fakt pohnula...

A tehdy mě napadlo, že by šlo udělat vlastně něco ještě o fous lepšího...

Google Earth totiž umí procházet historické satelitní fotografie a na nich spatřit, jak se konkrétní místo během ca desítky let změnilo.

A tady je výsledek toho nápadu...

Jednoduchý GIF...

GIF, který ukazuje fascinující geovědní obrázek.

Ukazuje totiž druh pohybu, který do té doby nikdo u bahenních sopek nepozoroval a nepopsal.

Obrázek, ve kterém se bahenní proud chová ve své podstatě dost podobně jako ledovec.

V roce 2022 jsme totiž objevili, že se skutečně pohybuje celý, více jak 1,5 km dlouhý, bahenní proud vycházející z Lokbatanu.

Neteče přitom krajinou tak, jak jsme u bahna zvyklý.

Místo toho se pomalu sune. Pár desítek centimetrů za rok.

Příliš pomalu na to, aby si toho lidské oko všimlo.

Přesto dostatečně rychle na to, aby po sobě tento pohyb zanechával v krajině jasnou stopu.

Pro rozpohybování téhle obrovské masy bahna přitom stačí málo.

Stačí, aby v blízkosti kráteru vyteklo na povrch pár stovek až tisíců metrů krychlových bahna.

Ty zatíží bahenní proud v jeho horní části, na což proud odpoví deformací...

Podobně jako se zdeformuje želé, když na něj zatlačíte lžičkou.

Časem jsme k výzkumu přizvali @GeoMikesh, experta na svahové procesy.

Chtěli jsme totiž, aby nám pomohl rychlost tečení tohohle proudu změřil přesně.

Jak? S využitím metody InSAR - radaru, s jehož pomocí se dají sledovat nepatrné změny povrchu Země.

@GeoMikesh Postupně nám pod rukama začal krystalizovat krásný geovědní příběh...

Příběh, který nám před nedávnem vyšel v jednom z nejprestižnějších geovědních časopisů světa ;)

pubs.geoscienceworld.org/gsa/geology/ar…

@GeoMikesh Příběh, který ukazuje, že tomu, co se děje v krajině kolem nás, ne vždy stále rozumíme... a to přes to, že se na tu danou věc díváme už několik století.

@GeoMikesh Mimochodem jakmile jsme si uvědomili, že tohle Lokbatan umí, napadlo mě, jestli musí být tahle bahenní krasavice v tomhle unikátní.

Dal jsem se tak do kupy s postdoktoradnkou Caroline Fenske a společně jsme začali systematicky prohlížet ostatní bahenní sopky.

A víte co?

@GeoMikesh Lokbatan není sám...

@GeoMikesh K našemu překvapení je tenhle proces docela častý...

@GeoMikesh Dlouhodobě přehlížený... ale častý...

A co mi hlava nebere, je tohle.

Koukněte na ten gif níže...

@GeoMikesh Tam si na tom pohyblivém bahenním proudě někdo dokonce postavil barák...

A ten barák mu prostě o pár metrů ujel...

A nikomu to tam nestálo za to, aby to prozkoumal, popsal a pro vědecký svět objevil...

Až nám :D esurf.copernicus.org/articles/14/43…

@GeoMikesh Náš výzkum tak ukazuje, že ázerbajdžánské bahenní sopky umí být pro své okolí nebezpečné.

A to přes to, že k erupci nového bahna dochází pár kilometrů daleko...

Pokud byste chtěli o tomto výzkum vědět více, máte dvě možnosti.

@GeoMikesh Buď klikněte na můj text, co včera vyšel na webu @Vesmir1871 a který teď bude nějakou dobu dostupný i pokud nemáte předplatné...

vesmir.cz/cz/casopis/on-…

@GeoMikesh @Vesmir1871 A nebo si pusťte video, které jsem pro vás připravil u sebe na Youtube (btw. budu moc rád, když si ten kanál přidáte mezi sledované!!!)

youtube.com/watch?v=_b2njU…

@GeoMikesh @Vesmir1871 A kdybyste se chtěli o tajích geověd dozvědět víc, sáhněte po mé knize Geostorky.

Čeká tam na vás přes 20 příběhů, ze kterých vám spadne brada ;)

The END

knihydobrovsky.cz/kniha/geostork…