@petr_zabza: Ve věku 100 let odešel bankéř ...
@petr_zabza
13 views
Jun 23, 2026
Advertisement
1
Ve věku 100 let odešel bankéř s velkým B – Alan Greenspan. Co všechno zažil a proč se mu říkalo „Maestro“?
1987: Černé pondělí a první vážná zkouška
Alan Greenspan nastoupil do čela FEDu v srpnu 1987. Měl za sebou úspěšnou kariéru ekonomického poradce a konzultanta, blízké přátelství s Ayn Randovou, a pověst člověka, který nade vše věří v sílu volných trhů. A trhy ho prověřily okamžitě – byl ve funkci pouhých 69 dní a přišlo Black Monday.
19. října 1987 – tzv. Černé pondělí/Black Monday – se Dow Jones Industrial Average propadl o 22,6 % za jeden jediný den a šlo o největší jednodenní pokles v historii americké burzy. Alan Greenspan byl v té době na cestě do Dallasu na přednášku, ale okamžitě se vrátil. Ještě téhož dne FED vydal jednu větu: je připraven poskytnout likviditu na podporu ekonomického a finančního systému. Žádná dramatická prohlášení. Jedna věta. Trhy se uklidnily, za dva dny si burza vymazala více než polovinu ztrát a krize se nezměnila v recesi. Zvládnutí Černého pondělí Greenspanovi vybudovalo pověst krizového manažera, která mu vydržela celou dekádu.
90. léta: „Zlatá dekáda" a Great Moderation
Greenspanova éra se kryla s tzv. „Velkou moderací“ - obdobím stability od poloviny 80. let do roku 2007, charakterizovaným nízkou inflací, růstem akciového trhu a silným hospodářským růstem. Nezaměstnanost klesla pod 4 %, burza dosáhla tehdy rekordních hodnot a federální vláda začala vykazovat přebytky místo deficitů. Alan Greenspan v tomto období navigoval FED přes krizi mexického pesa (1994), asijskou finanční krizi (1997) a kolaps hedgeového fondu LTCM (1998) - pokaždé se mu podařilo zabránit rozšíření nákazy do americké ekonomiky. Právě tato série zvládnutých krizí vedla novináře Boba Woodwarda k tomu, aby svou biografii Greenspana z roku 2000 nazval jednoduše „Maestro".
1996: „Irrational exuberance"
5. prosince 1996 Greenspan pronesl na půdě American Enterprise Institute výrok, který se dostal do učebnic: trhy jsou v područí „irrational exuberance" - iracionálního nadšení. Přesněji řečeno, položil otázku: „Jak poznáme, že iracionální nadšení nepřehnaně nezvedlo hodnoty aktiv?" - typický greenspanovský způsob, jak říct něco závažného, aniž by to přímo řekl. Trhy jeho varování ignorovaly další více než tři roky, NASDAQ do vrcholu (dot-com) bubliny ještě ztrojnásobil svou hodnotu.
2001–2003: Krize za krizí a sazby na minimu
Dot-com bublina praskla v roce 2000. Recese přišla v roce 2001. A pak 11. září. FED reagoval agresivním snižováním sazeb – do konce roku 2001 klesly z 6,5 % na 1,75 %. Ekonomika se však vzpamatovávala pomalu a přetrvávaly obavy z japonského scénáře deflace. V červnu 2003 FED snížil sazbu na 1 % - tehdy historické minimum – kde zůstala celý rok. Levné peníze začaly hledat výnos. A výnos nabízely hypoteční produkty - čím rizikovější, tím vyšší. Právě toto období ekonomové jako John Taylor později označili za hlavní příčinu nafukování realitní bubliny.
2004–2006: Varovné signály
Greenspan odmítal spekulace o realitní bublině, přičemž tvrdil, že ačkoli některé lokální trhy mohou být předražené, neexistují důkazy o celonárodní bublině. Přitom v únoru 2004 veřejně doporučoval hypotéky s pohyblivou sazbou jako výhodnou alternativu pro americké domácnosti – výrok, který se mu po roce 2008 stal osudným. V dubnu 2005 pak před Senátním bankovním výborem varoval před obrovskými portfolii Fannie Mae a Freddie Mac jako před „podstatným rizikem pro národní finanční systém" - varování, které přišlo příliš pozdě a zůstalo bez razantní akce.
V lednu 2006 odešel z funkce. Hypotéční krize propukla v roce 2008, Lehman Brothers zkrachoval 15. září 2008.
Umění včas odejít mu zjevně nechybělo.
#finančnígramotnost
1987: Černé pondělí a první vážná zkouška
Alan Greenspan nastoupil do čela FEDu v srpnu 1987. Měl za sebou úspěšnou kariéru ekonomického poradce a konzultanta, blízké přátelství s Ayn Randovou, a pověst člověka, který nade vše věří v sílu volných trhů. A trhy ho prověřily okamžitě – byl ve funkci pouhých 69 dní a přišlo Black Monday.
19. října 1987 – tzv. Černé pondělí/Black Monday – se Dow Jones Industrial Average propadl o 22,6 % za jeden jediný den a šlo o největší jednodenní pokles v historii americké burzy. Alan Greenspan byl v té době na cestě do Dallasu na přednášku, ale okamžitě se vrátil. Ještě téhož dne FED vydal jednu větu: je připraven poskytnout likviditu na podporu ekonomického a finančního systému. Žádná dramatická prohlášení. Jedna věta. Trhy se uklidnily, za dva dny si burza vymazala více než polovinu ztrát a krize se nezměnila v recesi. Zvládnutí Černého pondělí Greenspanovi vybudovalo pověst krizového manažera, která mu vydržela celou dekádu.
90. léta: „Zlatá dekáda" a Great Moderation
Greenspanova éra se kryla s tzv. „Velkou moderací“ - obdobím stability od poloviny 80. let do roku 2007, charakterizovaným nízkou inflací, růstem akciového trhu a silným hospodářským růstem. Nezaměstnanost klesla pod 4 %, burza dosáhla tehdy rekordních hodnot a federální vláda začala vykazovat přebytky místo deficitů. Alan Greenspan v tomto období navigoval FED přes krizi mexického pesa (1994), asijskou finanční krizi (1997) a kolaps hedgeového fondu LTCM (1998) - pokaždé se mu podařilo zabránit rozšíření nákazy do americké ekonomiky. Právě tato série zvládnutých krizí vedla novináře Boba Woodwarda k tomu, aby svou biografii Greenspana z roku 2000 nazval jednoduše „Maestro".
1996: „Irrational exuberance"
5. prosince 1996 Greenspan pronesl na půdě American Enterprise Institute výrok, který se dostal do učebnic: trhy jsou v područí „irrational exuberance" - iracionálního nadšení. Přesněji řečeno, položil otázku: „Jak poznáme, že iracionální nadšení nepřehnaně nezvedlo hodnoty aktiv?" - typický greenspanovský způsob, jak říct něco závažného, aniž by to přímo řekl. Trhy jeho varování ignorovaly další více než tři roky, NASDAQ do vrcholu (dot-com) bubliny ještě ztrojnásobil svou hodnotu.
2001–2003: Krize za krizí a sazby na minimu
Dot-com bublina praskla v roce 2000. Recese přišla v roce 2001. A pak 11. září. FED reagoval agresivním snižováním sazeb – do konce roku 2001 klesly z 6,5 % na 1,75 %. Ekonomika se však vzpamatovávala pomalu a přetrvávaly obavy z japonského scénáře deflace. V červnu 2003 FED snížil sazbu na 1 % - tehdy historické minimum – kde zůstala celý rok. Levné peníze začaly hledat výnos. A výnos nabízely hypoteční produkty - čím rizikovější, tím vyšší. Právě toto období ekonomové jako John Taylor později označili za hlavní příčinu nafukování realitní bubliny.
2004–2006: Varovné signály
Greenspan odmítal spekulace o realitní bublině, přičemž tvrdil, že ačkoli některé lokální trhy mohou být předražené, neexistují důkazy o celonárodní bublině. Přitom v únoru 2004 veřejně doporučoval hypotéky s pohyblivou sazbou jako výhodnou alternativu pro americké domácnosti – výrok, který se mu po roce 2008 stal osudným. V dubnu 2005 pak před Senátním bankovním výborem varoval před obrovskými portfolii Fannie Mae a Freddie Mac jako před „podstatným rizikem pro národní finanční systém" - varování, které přišlo příliš pozdě a zůstalo bez razantní akce.
V lednu 2006 odešel z funkce. Hypotéční krize propukla v roce 2008, Lehman Brothers zkrachoval 15. září 2008.
Umění včas odejít mu zjevně nechybělo.
#finančnígramotnost
