@HynekCigler: Fungují kampaně na podporu duš...

Fungují kampaně na podporu duševního zdraví? Má posilování všímavosti k symptomům duševních obtíží pozitivní vliv? Možnou odpověď (spíš ne!) nabízí jeden z nejlepších přehledových článků, které jsem v poslední době četl. Stojí za něm Vojta Pišl a další kolegové. /1

Téma je důležité vzhledem k pozorovanému "nárůstu" psychických obtíží (úzkostí, depresí) zejména u mladé generace. Populární vysvětlení, např. skrze sociální sítě, totiž nevysvětlují kauzální mechanismus, jsou strašně banální, chybí jim solidní teoretická argumentace. /2

Vojta píše (via FB): "Rutinní opakování manter jako 'pokud jsi smutnej, může to být deprese, deprese je závažné dlouhodobé onemocnění, běž k psychiatrovi [...]' podrývá naši odolnost a zbavuje nás nadhledu, sebedůvěry a schopnosti těžit z úplně jiných pohledů na utrpení." /2

Víme, že všímavost k vlastním potížím je jedním z důležitých komponent úzdravy u lidí s psychickými obtížemi. U zdravé populace však pro efektivitu kampaní chybí jakákoli empirická evidence. Možná je efektivnější "přijmout, že určitá míra utrpení prostě k životu patří". /3

Na tom článku je ale zajímavější než samotná odpověď něco jiného; je to nádherná ukázka pečlivě stavěné teoretické argumentace, která se dnes moc často nevidí. Většina časopisů totiž preferuje jednoduché empirické studie, na klopotné stavění teorií nezbývá čas. /4

Fakt si ten článek dejte, bude (přiměřeně) srozumitelný i lidem mimo obor. Takhle ve zkratce nejde docenit všechny nuance.
A jsem moc rád, že Vojta u nás na @MUNI_FSS učí související a skvělý kurz "Psychiatrizing Normality"! 5/5
doi.org/10.3389/fpsyt.…

@realPetrSvec Mezi tím je velké nárazníkové pásmo, nejsou to dva póly jedné dimenze, vedlejší dopady stigmatizace jsou dobře popsané. A jak se píše i ve článku, je potřeba odlišit "mít potíže" od "cítit potíže"; to, že potíže mít nechcete kvůli stigmatu, vám nemusí pomoct a má to též důsledky.